Vrcholovka.cz Ultratisícovky.xlsx = ultraprominentní tisícovka = česká hora s výškou alespoň 1000 metrů, prominencí (převýšením od sedla) 100 metrů a izolací 1 km • často nejvyšší vrchol pohoří nebo nižší geomorfologické jednotky (podcelku, okrsku, podokrsku) • ultratisícovky jsou "elita" mezi tisícovkami - je jich 4× méně než tisícovek a 6× méně než všech tisícovek včetně vedlejších vrcholů • celkem 95 ultratisícovek, nejvíc na Šumavě (36), v Hrubém Jeseníku (13), Krkonoších (12) a Beskydech (10) • více na stránkách: Katalog ultratisícovek, Nejvyšší, Nejprominentnější, Nejizolovanější, Pohoří, Kraje a Ultratisícovky.xlsx • všechny ultratisícovky jsou vidět na Google mapě (viz výřez dole) a také na Mapy.cz (prostřednictvím Mapotic.com) • výstupy na ultratisícovky se dají zapisovat na ultratisícovkové výzvě na Vrcholovka.cz • dalších 34 ultratisícovek je v hraničních horách za českou hranicí, viz stránky jednotlivých pohoří, druhý list...

Vrcholovka.cz Ultrakopce.xlsx = český kopec s prominencí přes 100 metrů a nadmořskou výškou pod 1000 metrů • ultrakopce postrádají absolutní (nadmořskou) výšku ultratisícovek, ale relativní výšku (prominenci) mají srovnatelnou,   jde tedy o výrazné hory/kopce v nížších pohořích, případně v nižších částech/hřebenech tisícovkových pohoří • ultrakopců je 557, jsou po celém Česku, ve všech 14 krajích a v 74 z 93 geomorfologických celků (ostatní celky jsou pánve/brázdy/tabule) • nejvíc jich je v Českém středohoří (54), Šumavském podhůří (41) a Ralské pahorkatině (37), • mezi kraji vedou Ústecký (85), Liberecký (71) a Plzeňský (58), na chvostu je Praha (1), kompletní počty podle krajů jsou na stránce Kraje • kompletní seznam je v souboru Ultrakopce.xlsx, kompletní mapa ultrakopců i ultratisícovek je na Google mapě (viz výřez dole) i na Mapy.cz • výstupy na ultrakopce se dají zapisovat na ultrakopcové výzvě na...

= ultraprominentní hora = hora s prominencí přes 1500 metrů • nadmořská výška nerozhoduje, minimální hodnota je ale také 1500 metrů (u nejvyšších hor ostrovů, s klíčovým sedlem na hladině moře) • ultras je na celém světě něco přes 1500, v Evropě 104, v Česku žádná • nejblíž českým hranicím jsou rakouský Grosser Priel (95 km), slovenský Gerlach (101 km) a rovněž rakouský Hochtor (112 km) • výstupy na 104 evropských ultras se dají zapisovat ve výzvě Ultraprominentní Evropa na Vrcholovka.cz • anglicky Ultra nebo Ultra prominent peak • podrobnosti o ultras jsou na Wikipedii, kompletní seznamy a mapky ultras na Peaklist.org nebo v této Google mapě Munro = hora ve Skotsku s výškou přes 3000 stop (914 m), většinou s prominencí přes 500 stop (152 m), tj. něco jako skotská ultratisícovka • Munros je celkem 282 • kompletní seznamy a mapky Munros pro všechny části Skotské vysočiny jsou k dispozici na Wikipedii Marilyn = hora na britských ostrovech s...

= česká hora s nadmořskou výškou alespoň 1000 metrů • dodatečná kritéria podle projektu Tisícovky.cz: prominence alespoň 15 metrů a vzálenost od nejbližší další tisícovky alespoň 400 metrů • dodatečná kritéria pro tzv. vedlejší vrchol: prominence alespoň 5 metrů a vzálenost od nejbližší další tisícovky alespoň 200 metrů • poznámka: vzdálenost od nejbližší další tisícovky není totéž co izolace, ta se totiž neměří k vrcholu, ale k nejbližšímu místu se stejnou výškou • tisícovky se dají rozdělit do následujících 3 kategorií:   1. Ultratisícovka  = výška ≥ 1000 m, prominence ≥ 100 m, izolace ≥ 1 km (95 hor)   2. Hlavní vrchol (HLV) = výška ≥ 1000 m, prominence ≥ 15 m, vzdálenost od jiné tisícovky ≥ 400 m (396 hor, bez ultratisícovek 301)   3. Vedlejší vrchol (VV)  = výška ≥ 1000 m, prominence 5-15 m, vzdálenost od jiné tisícovky ≥ 200 m (189 hor, HLV+VV=585 hor) • výstupy na všech 396 tisícovek se dají zapisovat na...

= výška nad hladinou moře = svislá vzdálenost určitého místa k hladině některého (obvykle nejbližšího) moře • v Česku se používá výškový systém Baltský po vyrovnání (Bpv) - výšky se udávají k hladině Baltu v Kronštadtu (u Petrohradu) • nejvyšší ultratisícovky jsou v Krkonoších - Sněžka (1603 m), Luční hora (1555 m) a Vysoké Kolo (1509 m) • další nejvyšší (ultra)tisícovky jsou na stránce 10 nejvyšších ultratisícovek • anglicky Elevation, německy Höhe

= relativní výška (význačnost) hory = převýšení (rozdíl nadmořských výšek) mezi klíčovým sedlem a vrcholem = počet výškových metrů, o které musíme minimálně sestoupit, abychom se dostali na vyšší místo = pokud by hladina moře stoupla až do klíčového sedla, stala by se z dané hory nejvyšší hora samostatného ostrova a její teoretická nadmořská výška je její prominence • procentní vyjádření prominence vzhledem k nadmořské výšce se nazývá dominance (např. Sněžka má dominanci 1197/1603=75%) • prominence se využívá především k hodnocení významnosti, např. k posouzení, co je samostatný vrchol (hora) a co už ne • ultras jsou hory s prominencí 1500 metrů • v USA se za samostatný vrchol považují hory s prominencí nad 500 stop (asi 152 m) • pro alpské čtyřtisícovky, tatranské dvoutisícovky a české ultratisícovky se používá prominence nad 100 metrů • pro české tisícovky se používá prominence nad 15 metrů (pro vedlejší vrcholy stačí nad 5 metrů) • české hory s prominencí nad 100 metrů...

= osamocenost vrcholu hory = vzdálenost vrcholu k nejbližšímu dalšímu bodu se stejnou nadmořskou výškou • neměří se od vrcholu k vrcholu, ale od vrcholu k místu na protilehlém svahu se stejnou výškou • hora, které patří tento protilehlý svah, se označuje jako nejbližšší vyšší hora (anglicky isolation parent)   a nemusí to být ani nejbližší vyšší vrchol ani mateřský vrchol • např. pro krkonošské Stříbrné návrší je mateřským vrcholem Studniční hora (vzdálenost vrcholů 2 km),   nejbližším vrcholem je Luční hora (vzdálenost vrcholů 1,7 km),   ale izolace je daná vzdáleností vrcholu ke stejně vysokému místu na svahu Stříbrného hřbetu (1,1 km) • v Česku jsou nejizolovanější Sněžka (290 km → Malý Kriváň), Klínovec (133 km → šumavský Ostrý) a Praděd (128 km → Sněžka) • další nejizolovanější hory jsou na stránce 10 nejizolovanějších ultratisícovek • anglicky Isolation, německy Dominanz • více informací a příkladů viz Wikipedie...

= sedlo oddělující danou horu od mateřského vrcholu = nejvyšší sedlo, do kterého musíme sestoupit, abychom se dostali na nějakou horu s vyšší nadmořskou výškou = poslední místo, které by bylo zaplaveno stoupající hladinou moře, než by se daná hora stala nejvyšší horou samostatného ostrova • rozdíl výšky vrcholu a výšky klíčového sedla určuje prominenci hory • např. pro Králický Sněžník je klíčovým Ramzovské sedlo, které spojuje Králický Sněžník se svým mateřským vrcholem Pradědem • anglicky Key Col nebo Key Saddle, německy Bezugsscharte

= vyšší vrchol, který je s daným vrcholem spojený klíčovým sedlem • na hřebeni za klíčovým sedlem je obvykle několik vyšších vrcholů; ten správný mateřský vrchol se určí podle následujících definic: a) line parent = nejbližší vrchol s vyšší nadmořskou výškou a určitou prominencí (např. 100 metrů, tj. další ultratisícovka) b) prominence parent = nejbližší vrchol s vyšší výškou i vyšší prominencí (zvoleno pro mateřské vrcholy ultratisícovek) c) island parent = nejbližší vrchol s vyšší výškou i prominencí a zároveň s nižším klíčovým sedlem     (= nejvyšší vrchol ostrova před hypotetickým zatopením klíčového sedla stoupající hladinou moře) • souvisejícím pojmem je isolation parent, což je nejbližší vyšší hora • vzdálenost vrcholu hory ke stejně vysokému místu na svahu nejbližší vyšší hory je izolace • anglicky Parent Peak, německy Bezugsberg • více informací a příkladů viz Wikipedie (česká nebo anglická)

= členění zemského povrchu do menších jednotek (horstva, vrchoviny, nížiny) na základě jejich geomorfologické příbuznosti a blízkosti • geomorfologické členění Česka má několik úrovní: 1. provincie - především Česká vysočina a Západní Karpaty 2. subprovincie/soustava - v České vysočině např. Šumavská, Krušnohorská nebo Krkonošsko-jesenická soustava 3. oblast - v Krkonošsko-jesenické soustavě především Krkonošská, Orlická a Jesenická oblast 4. celek = samostatné pohoří - např. Šumava, Hrubý Jeseník, Krkonoše, Moravskoslezské Beskydy atd. • geomorfologické celky se člení na další menší jednotky - podcelky (např. Keprnická hornatina), okrsky a podokrsky • logickými hranicemi geomorfologických jednotek jsou klíčová sedla nejvyšších a nejprominentnějších hor • nejvyšší hory jednotlivých jednotek (celků, podcelků, okrsků a často i podokrsků) jsou proto většinou ultratisícovkami nebo ultrakopci • např. v Moravskoslezských Beskydech jsou ultratisícovkami všechny nejvyšší...